úterý 10. listopadu 2015

Jaké krásné ráno! / Týrání hlady!

Viki
Achjo, zase ten blbej budík. No dobrý, tak vstanu. Ale až za 5 minut. Přítel ještě spí a Borůvka mi vrní u ucha. 5 minut uběhlo a Borůvka do mě hlavičkou ducá. Je tak roztomilá, zbožňuju ji! Asi se chce mazlit. Pohladím ji a podrbu za uchem. V tom se na mě krásně koukne svýma hnědýma očičkama. Láskou bych ji uňuchňala! Ještě si poležím dalších 5 minut... Borůvka mi ťapinká po břiše, je tak maličká, že je z toho nakonec príma masáž. Achjo, nechci vstát! Ale musím, přítel už dávno vstal a já nic. ,,Tak Borůvko, jdeš se mnou do koupelny?'' Borůvka utíká za mnou a mňoukáním mi přeje krásné ráno. Jdu do koupelny a hned se zamračím. Přítel neumí chodit a zase shrnul koupelnovou podložku! Nadám mu a vrátím se do koupelny. Borůvka mi zatím povídá, co se jí v noci zdálo. Po ranní hygieně si ještě odskočím na záchod a Borůvka jde se mnou. Lehá si na zádíčka a dělá roztomilou, pusinka moje. Poté se převleču a dám jí snídani v podobě kapsičky do misky. Okamžitě hltá, pak se na mě otočí a mňaukne. Asi jí moc chutná! Ach, ještěže té své princezně tak rozumím!

Borůvka
Tyjo, zvoní jí budík a ona zas chrápe. Spí snad dýl, než já! To neni možný kurňa. Budu jí vrnět do ucha tak dlouho, dokud jí z toho nebude brnět hlava. Co na mě zas šahá? Je čas snídaně a ona se furt válí! Fajn! Ukážu jí svůj vražedný pohled. No, a zase nic. Já se snad dneska nenajim! Můžeš mi dát tu kapsičku? Pak si běž klidně spát, ale já ji potřebuju! No dobře, když to nejde po dobrým, jde se na drcení tvýho žaludku, ať víš, jak strašně trpím! To snad není možný, ona se u mé smrtící akce usmívá. Cože? Jdeš do koupelny? A dáš mi po cestě tu kapsičku? Jdu s tebou! Tyjo... zastávka v kuchyni se nekonala. Asi už padnu hlady. Dej mi kapsičkuuuu! V noci jsem měla jen granule. Ty si strč někam. Kapsičkuuu! Achjo, můj žalostný křik nepomáhá. Ale aspoň jsem se pobavila, právě seřvala toho moulu za to, že jsem shrnula podložku. Muhehe. Nevím proč, ale ta podložka se mi líbí víc shrnutá a dá se pod ni dobře schovat. Nikdo mě pod ní nevidí. Pak si ji shrnu znova, no. Stejně to mám na programu hned po tom, co důkladně schovám ten novej balonek a shodím tu blbou kytku, co mi zavazí ve výhledu. Tak dáš mi tu kapsičku už? Ne, to ne. Ona jde na záchod. Nooo tak to bude na dlouho. Padám hlady, vidíš?! Vidíš, jak ležím na zádech a packy mám nahoře? Za chvíli zcela jistě omdlím! No, konečně. Už to sype do misky. Ááá, můj žaludek se konečně zase naplňuje. To trvalo mladá dámo! No, asi mi nerozumí, přecejen není tak inteligentní jako já. Mňau.



P.S: Ano, přítelovi jsem za podložku opravdu nadala.

1 komentář :

  1. Tohle znám :) sice máme doma koťátko teprve 2 týdny, ale umí se ozvat, jen mě budí tak, že na mě skočí nebo mi ťufne packou do obličeje :)

    OdpovědětVymazat